Mody v Claude Code: upravte si AI asistenta na míru, i bez programování

Co se stalo

Anthropic 1. 10. 2026 vydal Claude Code ve verzi 2.1.287 a v changelogu k ní uvedl nový typ rozšíření, takzvané mody. Mody jsou zapnuté automaticky, žádné nastavení navíc není potřeba. Fungují v terminálu i na kartě Code v desktopové aplikaci Claude, kde stačí verze 2.1.286.

Dosud jste si Claude Code mohli přizpůsobit hlavně „zvenku“: instrukcemi v CLAUDE.md, skilly, připojenými nástroji přes MCP. Mod jde o patro hlouběji a mění samotný nástroj. Část funkcí Claude Code, například příkaz /diff nebo načítání souboru AGENTS.md, je dnes postavená právě jako mod. Stejný mechanismus, který Anthropic používá interně, tak dostáváte do ruky i vy.

Co je mod a čím se liší od skillu

Skill Claudovi říká, co má dělat. Mod mění, jak se chová samotný Claude Code. Skill je návod, který si Claude přečte, když se hodí. Mod je kus kódu, který běží uvnitř aplikace a reaguje na to, co se v ní děje: odeslaný prompt, volání nástroje, vykreslení obrazovky.

Představte si nového asistenta v kanceláři. Skill je směrnice, kterou mu dáte do šuplíku. Mod je úprava jeho pracovního stolu: přidáte mu nástěnku, zvonek na konec úkolu a zámek na skartovačku.

Všechny čtyři věci se dají zabalit do jednoho pluginu. Mod tedy skilly nenahrazuje, doplňuje je o vrstvu, která dosud chyběla.

Mod dostane každou událost dřív, než ji Claude Code provede. Proto umí víc než ostatní rozšíření a proto je s ním potřeba zacházet opatrněji.

Co mod umí, přeloženo do manažerské praxe

Mod dělá pět věcí, které skill ani MCP neumí. U každé uvádíme, k čemu se hodí člověku, který Claude Code používá na reporty, data a dokumenty, ne na vývoj softwaru.

1. Přidá vlastní rozhraní. Panel vedle konverzace nebo pruh nad polem pro zadání, s tlačítky a políčky. Příklad: přehled, kolik kontextu a limitu ještě zbývá, nebo seznam souborů, na kterých Claude právě pracuje.
2. Přestyluje to, co Claude Code kreslí sám. Řádek s voláním nástroje, točící se indikátor práce, dialog s dotazem. Příklad: u každého kroku vidíte srozumitelný český popis místo technického výpisu.
3. Vstoupí do kroku dřív, než proběhne. Podrží akci a zeptá se vás, odpoví místo nástroje, nebo pošle požadavek jinému modelu. Příklad: před smazáním nebo přepsáním souboru se zobrazí, čeho se změna týká, a čeká na vaše potvrzení.
4. Přidá vlastní příkaz. Lomítkový příkaz, který se provede okamžitě, bez dalšího kola s Claudem a i během jeho práce. Příklad: /zaloha uloží kopii složky s podklady, /stav ukáže, co je hotové.
5. Propojí informace mezi kroky. Co jedna část modu zaznamená, druhá zobrazí. Příklad: mod počítá, kolik souborů Claude přečetl a upravil, a na konci vám to shrne.

Z oficiálních ukázek je pro manažery nejnázornější mod blast-radius. Když Claude chce spustit rizikový příkaz, například hromadné mazání, mod ho zastaví, ukáže, co by se změnilo, a nabídne tlačítka Pokračovat a Zrušit.

Mody, které už v Claude Code máte

Několik modů máte nainstalovaných, aniž byste o nich věděli. Najdete je po zadání /plugin na kartě Installed, v části Built-in. Vestavěný mod nejde odinstalovat, většinu ale můžete vypnout.

Pro začátek doporučujeme zkusit „You should know“. Nic nestavíte, jen zapnete hotový mod a uvidíte, jak vypadá druhý pár očí nad Claudovou prací.

Než si o mod řeknete, udělejte audit

Claude Code mod napíše na požádání. Neřekne vám ale, který mod vám ušetří nejvíc práce. To prozradí vaše vlastní historie: co Claudovi opakujete pořád dokola, to je kandidát na automatizaci. Nápad na takový audit pochází od Charlieho Hillse, níže je naše verze pro manažery.

Claude Code si historii relací ukládá na disk (ve složce ~/.claude/projects) a po nastavené době ji maže. Audit proto pokryje jen relace, které ještě existují. Zadání vložte do nové relace v Claude Code:

Projdi historii mých posledních 30 relací v Claude Code
(najdeš ji ve složce ~/.claude/projects). Zajímají mě jen moje
prompty, ne tvoje odpovědi.

1. Najdi požadavky a otázky, které se opakují aspoň 5×,
   i když jsou pokaždé formulované jinak.
2. Seskup je do témat a u každého spočítej, kolikrát se objevilo.
3. U každého tématu rozhodni, co ho vyřeší nejlépe:
   skill nebo CLAUDE.md, konektor (MCP), mod, nebo nic.
4. Mod navrhni jen tam, kde potřebuji něco vidět, zastavit
   nebo spustit jedním příkazem.

Výstup: tabulka Téma | Příklady mých formulací | Počet | Řešení | Návrh
jednou větou. Seřaď podle počtu. Zatím nic nevytvářej.

Výsledkem je tabulka témat seřazená podle četnosti. U každého řádku vidíte, jestli ho vyřeší mod, skill, konektor, nebo vůbec nic. Ukázku výstupu najdete v příloze A. Vyberte si jeden řádek s modem, nejlépe ten nejvyšší, a pokračujte podle postupu níže.

Jak si nechat mod napsat, krok za krokem

Celý postup zvládnete bez jediného řádku kódu: popíšete, co chcete, schválíte soubory a vyzkoušíte výsledek. Claude přitom pracuje podle vestavěného skillu plugin-authoring, který ví, kam mod uložit a jaké události vaše verze nabízí.

1. Ověřte verzi. V terminálu zadejte claude --version. Potřebujete 2.1.287 nebo novější, jinak spusťte claude update. V desktopové aplikaci zadejte /status a podívejte se na řádek Claude Code.
2. Popište mod vlastními slovy. Klidně česky, například: „Udělej mod, který nad polem pro zadání ukazuje, ve které složce právě pracuji.“ Vestavěný skill si můžete vyvolat i ručně příkazem /plugin-authoring.
3. Schvalte soubory. Claude mod ukládá do složky ~/.claude/dev-mods/, která je chráněná. Ve výchozím režimu se vás proto u každého souboru zeptá, jestli ho smí vytvořit.
4. Povolte načítání za běhu. Po prvním uloženém souboru se Claude Code zeptá na hot reloading. Volba „Enable for this session“ mod načte na konci kola a každou další úpravu načte znovu. Volba „Not now“ nic nespustí a soubory nechá ležet.
5. Zkontrolujte, že běží. Zadejte /plugin a tabulátorem přejděte na kartu Installed. Mod tam uvidíte a můžete ho i vypnout.
6. Ladění je obyčejná konverzace. Nesedí barva, text nebo chování? Řekněte Claudovi, co změnit. Mod se po jeho úpravě sám načte znovu.
7. Mod si ponechte. Mod napsaný v konverzaci platí jen pro tuto relaci a po čase ho Claude Code smaže. Pokud se osvědčil, zkopírujte jeho složku jinam (například do ~/mods/nazev-modu) a spouštějte Claude Code příkazem claude --plugin-dir ~/mods/nazev-modu.
8. Sdílejte s týmem. Mod je plugin, takže kolegům pošlete složku, přidáte ho do firemního marketplace (třeba soukromého repozitáře) a oni ho nainstalují přes /plugin install.

Ladění je smyčka: zkoušíte, řeknete Claudovi, co změnit, a zkoušíte znovu. Mimo relaci ho uložíte až ve chvíli, kdy se mod osvědčil.

Pozor na jednu past: mod, který jste nainstalovali, se při úpravách ve zdrojové složce neaktualizuje sám. Claude Code si nainstalovanou verzi drží v mezipaměti, takže po změně je potřeba zvýšit číslo verze a nainstalovat znovu.

Tři zadání na první mod

Tato zadání jsme psali pro manažery, kteří v Claude Code zpracovávají exporty, nabídky a reporty. Zkopírujte je do Claude Code a upravte podle sebe.

Pojistka proti mazání a přepisu

Udělej mod, který zastaví každý příkaz, jímž chce Claude smazat soubor
nebo přepsat existující soubor ve složce s podklady. Zobraz mi seznam
souborů, kterých se to týká, a tlačítka Pokračovat a Zrušit.
Bez mého potvrzení se nic nesmaže ani nepřepíše.

Kontrolka kontextu a práce

Udělej mod, který vedle ukazatele práce zobrazí, kolik souborů Claude
v tomto sezení přečetl a kolik upravil. Přidej příkaz /souhrn, který
vypíše seznam upravených souborů s časem úpravy.

Kontrola citlivých údajů

Udělej mod, který před odesláním mého promptu zkontroluje, jestli
neobsahuje číslo bankovního účtu, rodné číslo nebo e-mail zákazníka.
Pokud ano, prompt podrž a zeptej se mě, jestli ho mám poslat.

U každého zadání si po prvním vyzkoušení řekněte, jestli vám mod ušetřil práci, nebo jen přidal další věc na obrazovku. Druhé nastává častěji, než by se zdálo.

Bezpečnost: mod je program s vašimi právy

Mod nemá vlastní sandbox. Běží s vašimi oprávněními, takže smí všechno, co smíte vy. Anthropic proto doporučuje instalovat mody jen od autorů a z marketplaces, kterým důvěřujete. Podle dokumentace mod po načtení může:

• číst a zapisovat soubory kdekoli, kam má přístup váš účet, spouštět programy a odesílat data po síti,
• číst proměnné prostředí a soubory nastavení, včetně uložených API klíčů,
• vidět každý váš prompt a každý krok, který Claude udělá,
• prompt nebo krok přepsat, nebo odeslat prompt, jako byste ho napsali vy,
• schválit krok dřív, než se vás Claude Code zeptá,
• čerpat váš limit nebo kredit voláním modelu.

Jedno pevné omezení existuje: mod nesmí změnit dialog se žádostí o oprávnění. Co vám v něm Claude Code ukáže, zůstane nezfalšované.

Než mod od někoho cizího nainstalujete, stáhněte jeho složku a spusťte claude plugin validate ./nazev-modu. Výpis ukáže, na jaké události mod reaguje (řádek hooks) a co si od Claude Code žádá (řádek calls). Ostražití buďte u těchto položek:

Pokud si s výpisem nevíte rady, vložte ho Claudovi a zeptejte se, co mod dělá a jestli dává smysl, aby to dělal. Když se něco pokazí, spusťte claude --safe-mode: relace naběhne bez všech nainstalovaných modů.

Mody ve firmě: co nastavit dřív, než je lidé začnou instalovat

Pokud tým používá Claude Code přes firemní plán Team nebo Enterprise, mody jsou zapnuté i u vás. Výchozí stav je rozumný, ale ne restriktivní, a stojí za to o něm rozhodnout vědomě.

Co platí bez jakéhokoli nastavení. U přihlášení přes Team nebo Enterprise, případně na počítači se spravovaným nastavením, se jako první načte vestavěná ochrana sec-default. Uživatelský mod pak nesmí měnit firmou spravované hooky, systémový prompt, firemní instrukce ani firemní MCP servery. Pravidla typu „deny“ mají přednost a mod je nepřebije. Všechno ostatní ale smí: číst soubory, spouštět programy, posílat data po síti, schvalovat kroky.

Tři úrovně, ze kterých si můžete vybrat:

Nastavení patří správci, který spravuje Claude Code ve firmě. Pro vás jako manažera je podstatné jediné rozhodnutí: kdo smí rozhodnout, že nový mod je bezpečný. Bez odpovědi na tuhle otázku platí nejvolnější varianta.

Kdy mod nepotřebujete

Většina manažerských potřeb se vyřeší bez modu. Než si o něj řeknete, projděte otázky shora dolů. Mod dává smysl, jen když dojdete až na konec.

Dobrý první mod je malý, viditelný a hlídá jednu věc. Pojistka před mazáním souborů splní všechny tři podmínky.

Příloha: audit, checklist a příkazy na jednom místě

V příloze najdete nástroje k článku: ukázku výstupu auditu, kontrolní seznam před instalací cizího modu, přehled příkazů a slovníček.

A. Ukázka výstupu auditu

Výstup může vypadat takto. Jde o ilustrační příklad, ne o skutečná data:

Všimněte si, že mod nevychází u všeho. Audit, který doporučí jen mody, je potřeba zopakovat s důrazem na bod 3.

B. Kontrolní seznam před instalací cizího modu

• Znám autora nebo marketplace a vím, kdo mod udržuje.
• Stáhl jsem složku modu a spustil claude plugin validate.
• Rozumím řádku hooks: na jaké události mod reaguje.
• Rozumím řádku calls: zda čte soubory, spouští programy nebo posílá data po síti.
• Pokud mod umí schvalovat kroky (tool.check), vím proč.
• Nejdřív jsem ho vyzkoušel na jednu relaci přes --plugin-dir, ne rovnou instalací.
• Ve firmě jsem ověřil, že mody smím používat.
• Vím, jak ho vypnout (/plugin) a jak spustit relaci bez modů (--safe-mode).

C. Příkazy na jednom místě

D. Slovníček

• Mod – plugin s kódem, který běží uvnitř Claude Code a reaguje na jeho události.
• Plugin – balíček, který může obsahovat mody, skilly, příkazy, agenty a MCP servery.
• Marketplace – katalog pluginů, ze kterého je instalujete; může být veřejný i firemní.
• Hook – v řeči modů funkce, která se spustí při události; „hook v nastavení“ je starší typ, skript zapsaný v settings.json.
• Relace – jedna konverzace v Claude Code, od spuštění po ukončení.
• Hot reloading – načtení upraveného modu za běhu, bez restartu relace.
• Spravované nastavení (managed settings) – nastavení, které firma nasadí všem a uživatel ho nepřepíše.